Svaz pro pobyt v přírodě

Zaměření ZÁLESÁKA

Chce přispět mladým lidem k vytváření prostoru k formování žádoucích zálib a pomáhat jim v rozvíjení různorodých forem aktivního odpočinku ve zdravém prostředí. Vede je k vhodnému využívání volného času ve shodě osobních i společenských zájmů, aby přirozená touha mládí po orginalitě, romantice, kráse a dobrodružství nebyla znehodnocována činy vcházejícími z bezradnosti a nudy.

Historie ZÁLESÁKA

Legalizace však klub dosáhl až v roce 1963 schválením tzv. "POCHODNĚ", prvního tábornického klubu tehdejšího ČSM, zloženého na Hodonínsku náčelníkem "Rudých vlků" a "Sparty" středoškolským učitelem Rostislavem Zabloudilem. Na základě vlastního výchovně výcvikového systému se stala POCHODEŇ zakladatelem a průkopníkem tábornických klubů naší mládeže a rychle se šířila po celé republice. Pro neustálé střety s funkcionáři PO (Pionýrská organizace) a ČSM (Český svaz mládeže) i vzhledem k svojí náročnosti a modernějšímu pojetí pobytu v přírodě, využívajícímu i atraktivní technické prvky přitažlivé pro dospívající mládež, přešla POCHODEŇ 1.listopadu 1966 do tehdejšího SVAZARMU, jako 15. základní organizace "ZÁLESÁK", se sídlem v Brně - později 326. ZO.

A Svazarm přinesl větší prostor pro neformální práci, technické zázemí, podporu náročnosti a schválení do té doby zakazovaného názvu "ZÁLESÁK", který nahradil dřívější z nutnosti přijaté názvy.

Metodika práce

Cílevědomě jsou pěstovány všelidské hodnoty, humanismus, demokratické principy, láska k domovu a přírodě, ekologie, tělesná zdatnost, psychická odolnost i užitečné znalosti, dovednosti, návyky, ale i vhodné využívání volného času aktivním odpočinkem ve zdravém prostředí. Činnost ZÁLESÁKA se dotýká hlavních sportovních, tělovýchovných, branných, kulturně poznávacích, polytechnických, společensko-zábavných a morálních disciplín i mnoha technických odborností. Směřuje od Všestrannosti ke specializaci, neboť jednostrannost - byť atraktivní - většině mladých časem zevšední, zatímco široká programová různorodost poutá mládež dlouhodobě a postupně jí pomáhá v zasvědceném výběru vlastní nejvhodnější specializace. Všestrannost připravuje člověka i na řešení nejrozmanitějších životních situací, včetně krajního uplatnění teorie přežití, a je základem jeho zdravého, harmonického tělesného i duševního vývoje.